Ohrid - jezero jako zrcadlo času

Ohrid - jezero jako zrcadlo času

Víte, které jezero je nejstarší v Evropě? Geologové se sice stále přou, ale možná vás překvapí, že jedno z těch nejstarších se nachází v Makedonii. Celé jeho okolí je opravdu pozoruhodné, a to jak z hlediska přírodního, tak i kulturního. Není proto divu, že se oblast dostala pod ochranu nejen makedonské vlády, ale i organizace UNESCO.

Jezero Ohrid leží v horách jihozápadně od Skopje, na makedonsko-albánských hranicích. Na jeho březích se nachází stejnojmenné město, které je kulturním pokladem země.

Samo jezero patří mezi geologicky nejstarší dokonce na celé planetě, spolu s jezery Bajkal a Tanganjika. Je poměrně hluboké, velmi čisté (alespoň prozatím…) a žije v něm mnoho endemických „živých fosilií“. Celý region je velmi hornatý a dříve musel být těžko přístupný.

Lidské osídlení se zde přesto datuje už od prehistorie, jak dokazují vykopávky z doby kamenné. Živo tady bylo také za říše římské, kdy se město jmenovalo ještě Lichnidos.

Ohrid však patří zejména k nejstarším centrům křesťanství, které se v tomto kraji rozšířilo už kolem roku 60 n.l. a později zde vzniklo významné středisko slovanské pravoslavné vzdělanosti. Okolo jezera prý bylo dříve 365 kostelů a klášterů, každý pro jeden den v roce. Do dnešních časů se dochovala jen asi třetina, což je ale stále ohromující množství. Kostely byly většinou průběžně přestavovány a různě upravovány, ale jádra jsou často stále původní, včetně zbytků freskové výzdoby. Přes bouřlivou historii, zemětřesení, i dlouholetou nadvládu Turků je mnoho budov obdivuhodně zachovalých či zrekonstruovaných.

Nejuctívanější místní postavou je Sv. Kliment Ohridský, žák věrozvěstů Cyrila a Metoděje, který oběma mužům pomáhal při jejich moravské misi. Byl to pozoruhodný, velmi vzdělaný člověk, ovládající sugesci, hypnózu i léčení pomocí bylin. Na Ohridě v  9. století založil první slovanskou univerzitu (a vlastně první univerzitu na Balkáně vůbec, starší než známá soluňská). Ta funguje dodnes, ovšem v jiných prostorách. Základy té původní jsou vidět v nově postaveném klášteře Sv. Klimenta. V okolí byly navíc poměrně nedávno odkryty mimořádně zajímavé mozaiky s motivy zvířat i abstraktními symboly, např. křížem a svastikou, jež prý snad pocházejí z 5. století n.l. a pravděpodobně tvořily podlahu původní raně křesťanské baziliky.

Procházka po městě je vskutku velmi působivá, ze všeho čiší historie a duchovní náboj. Obraz dotváří tzv. Samuelova pevnost z 10. století, jejíž hradby se tyčí nad městem, 1100 let starý platan na náměstí, i krásné scenérie okolních hor.

Mlsné jazýčky pak mohou zajít do některé z restaurací na ohridského pstruha, poměrně velkou endemickou rybu z jezera, kterou mohu stejně jako makedonské víno vřele doporučit. Do budoucna však obliba této ryby představuje problém, neboť se zvyšujícím se počtem návštěvníků města roste i její lov. Proto se může stát, že unikátní „fosilní“ ohridský pstruh se za pár let dostane na seznam ohrožených druhů.

Další problém jezera představuje rostoucí znečištění. Přestože voda je stále velmi čistá, k narušení křehké rovnováhy endemického planktonu stačí i jen relativně malé množství škodlivin.

Makedonci jsou na Ohrid a okolí právem velmi hrdí a nazývají jej „ztracená perla Balkánu“. Je to docela přiléhavé, protože i když sem jezdí více zahraničních turistů než do jiných částí této země, stále je to místo poměrně neznámé a turistickým ruchem vcelku nedotčené.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 9 031 krát.